CO JE VIA FERRATA?

Zaslechli jste slovo „ferrata“ v komunitě vašich outdoorových kamarádů a chcete se dozvědět o co vlastně jde? Stručně a jasně na úvod – via ferraty (z italštiny; „klettersteig“ v němčině) jsou zajištěné cesty, které jsou vedeny v obtížně přístupném skalním nebo horském terénu a jsou vybaveny jistícím ocelovým lanem.

Ocelové lano je hlavním zajišťovacím prvkem, ke kterému se lezec připevňuje ferratovým setem pomocí karabin během pohybu po cestě. Zároveň je díky vedení lana jasné, kudy trasa vede a tak se vám nestane, že byste někam zabloudili. 😊 Další funkcí lana je opora – můžete se lana přidržovat, v náročnějších úsecích se přitahovat. Toto však úplně neplatí u ferrat francouzského typu, kde filozofie výstavby podporuje používání přirozených chytů a stupů ve skále a tím pádem minimální používání lana jako opory (lano proto bývá čas záměrně prověšené). Často jsou přidány další umělé prvky – železné kramle, kolíky, lávky, řetězy, žebříky, mosty atd., které jednak pomáhají v postupu a jednak dodávají cestě atraktivitu a zábavný charakter.

HISTORIE A VÝVOJ

V několika posledních letech via ferraty prožívají prudký rozmach, především v evropských alpských zemích, kde vznikají desítky nových cest ročně. Moderní ferraty uspokojí široké spektrum lezců – od rodinných výletů až po náročné vertikální a převislé trasy. Tento trend se z Evropy postupně dostává dál do světa, několik via ferrat bylo už postaveno třeba i na Blízkém východě – na nejvyšší hoře Spojených arabských emirátů (Jebel Jais), v drsných horách Ománu nebo v pískovcové oblasti Al Ula v Saudské Arábii. Místní ferraty však byly zbudovány čistě za účelem rozvoje turismu v těchto destinacích, zatímco ty evropské mají daleko širší historický kontext sahající až do období světových válek.

Zmínky o zajištění horských stezek sahají až do středověku, kdy se horský terén zabezpečoval především za praktickými účely, jako je usnadnění přístupu k důležitým místům – obchodním stezkám, vojenským pozicím nebo náboženským poutním místům. Jednou z nejstarších zajištěných cest je stezka k poutnímu místu Heiliggeistjöchl v Jižním Tyrolsku, která byla zajištěna okolo roku 1350 pomocí železných řetězů a kramlí, čímž se významně zvýšila bezpečnost poutníků. Za významnou událost, která byla podrobně zdokumentována, byl výstup na Mont Aiguille (2087 m) ve francouzském masivu Vercors v roce 1492. Byl totiž jedním z prvních zdokumentovaných případů, kdy byl vrchol dobyt za pomoci umělých technických prostředků – provazových žebříků, dřevěných kůlů a železných kolíků, které zaráželi do skály. V horolezectví se tento počin stal milníkem a může být považován za předchůdce moderních zajištěných cest.

V polovině 19. století, kdy došlo k největšímu vzestupu alpinismu, došlo k postupnému zajišťování významných alpských vrcholů. V roce 1843 byla zbudována první alpská via ferrata na Hoher Dachsteinu (2995 m) v Rakousku. O pát let později došlo ke zřízení zajištěné cesty i na nejvyšší hoře Rakouska – Grossglockneru (3798 m), ta však neodolala extrémním horským podmínkám a postupem času byla konstrukce odstraněna.

K největší výstavbě zajištěných cest v Alpách nastalo během první světové války. Byly budovány jako vojenské stezky za účelem strategického pohybu jednotek, zásobování a zabezpečení bojových pozic v těžko přístupném horském terénu. Klíčovou částí fronty mezi Rakousko-Uherskem a Itálií se staly Dolomity, kde probíhaly těžké boje na tzv. horské frontě. Obě armády zde budovaly rozsáhlé sítě cest zejména v oblastech jako jsou Marmolada, Lagazuoi, Tofane, Monte Piano nebo Monte Paterno. Oblíbené historické trasy zde vedou podél bývalých válečných pozic, starými tunely a zákopy a umožňují návštěvníkům pochopit drsnou realitu horské války. Válečné stezky v Dolomitech inspirovaly pozdější rozvoj via ferrat jako rekreační aktivity. Technické prvky použité během války (kramle, lana, žebříky) se staly základem moderních zajištěných cest, které jsou dnes bezpečnější a přizpůsobené turistickému využití.

KLASIFIKACE OBTÍŽNOSTI

Klasifikace obtížnosti se podobně jako v lezení doposud nepodařilo sjednotit, liší se podle regionů a zemí, což může být pro mezinárodní návštěvníky matoucí. Každá země upřednostňuje jiný systém podle historických a geografických podmínek. Jednotlivé škály obtížností je tedy potřeba vždy ověřit podle toho, v které zemi se zrovna nacházíte (lezete). Například v Rakousku a u nás se rozšířila šestistupňová řada A (nejlehčí) – F (nejtěžší), v Německu a ve Švýcarsku se používá Wernerova stupnice od KS1 (nejlehčí) po KS6 (extrémní). A pokud pojedete na ferraty do Francie na „efkovou“ ferratou s očekáváním záživného sportovního výkonu, budete nejspíš zklamáni, jelikož „F“ = Facile …rovná se snadná. 😉

NEZBYTNÉ VYBAVENÍ NA FERRATY

ÚVAZEK SEDACÍ + PRSNÍ / CELOTĚLOVÝ

Sedací úvazek je základním prvkem, který slouží k zajištění na ocelové lano. Doporučuje se lehký a pohodlný model, který je snadno nastavitelný, vhodný pro různé tělesné typy a poskytuje dostatečné pohodlí při delších zastávkách. Kvůli bezpečnosti se doporučuje lézt v kombinaci s prsním úvazkem, který je nutné spojit plochou smycí. Tato kombinace v případě pádu zabrání v přetočení hlavou směrem dolů a díky rozložení sil do sedáku i prsáku také šetří páteř i vnitřní orgány před případným zraněním v důsledku síly působící na tělo po zachycení pádu. Tuto kombinaci může nahradit použití celotělového úvazku.

Tip: Spojení mezi „sedákem“ a „prsákem“ může být řešeno i smyčkou, která se propojuje karabinou, např. TIE-In Sling od firmy Ocún.

HOROLEZECKÉ PŘILBA

Ochrana hlavy před padajícími kameny a údery o skálu je klíčová – hlavu máme jen jednu. Vybírejte takovou, která nabízí lehkost, dobré větrání a pohodlí. Výhodou jsou integrované klipy pro připevnění čelovky, což je praktické při pozdním návratu nebo v tunelech.

Tip: Pro ženy doporučuji helmu s vykrojením nebo hlavovým páskem na culík / cop. 🙂

TLUMIČ PÁDU

Tlumič pádu s dvojicí karabin je navržen tak, aby absorboval energii při pádu a minimalizoval zranění. Podle aktuální normy jsou vhodné pro osoby 40 – 120 kg, takže děti a urostlejší postavy, které se nevejdou do tohoto váhového rozmezí musí být v rámci bezpečnosti dojišťovány.

Tip: Tlumič pádu je vždy doplněn karabinami s automatickou pojistnou zámku. Ergonometricky však mohou vyhovovat každému trochu jiné typy. Před koupí si je běžte do obchodu osahat a „procvakat“. 🙂

VHODNÁ OBUV

Boty je vhodné volit podle charakteru ferraty, na kterou se chystáte vyrazit. Na kratší a sportovnější ferraty v údolích, můžete bez obav vyrazit v nízkých, pevnějších trekových botách. V dnešní době už existuje speciální ferratová obuv – tzv. nástupovky, které mají tvrdší podrážku zajišťující dobrý grip na skalách a často jsou doplněny i gumovou obsázkou a šněrováním až ke špičce. Jestli se chystáte na vysohorskou ferratu s náročnějším terénem nebo s možností přechodu ledovců, zvažte spíše pevnější kotníkovou obuv kategorie B/C nebo C, které díky tuhé a odolné mezipodešvi poskytují dostatečnou oporu noze v kamenitém terénu.

RUKAVICE

Ochranné rukavice chrání ruce před odřením dlaně a zlepšují úchop. Vyrábí se 3/4 rukavice s otevřenými konečny prstů, které jsou vhodné na léto, ale nechrání konečky prstů a tak se na citlivější kůži může vytvořit puchýř. Oproti tomu celoprsté oceníte při nižších teplotách, ale mohou způsobit menší cit při cvakání karabin.

Tip: pokud si budete kupovat kožené rukavice, počítejte s tím, že se po několika výletech trochu zvětší a protáhnou, pokud tedy budete na vážkách s velikostí, zvolte spíše menší.

DOPLŇKOVÉ VYBAVENÍ

Odsedka s karabinou. V dnešní době už má hodně tlumičů intergrované třetí rameno, které převzalo funkci odsedky. Ale ten kdo má její používání zažito, určitě není chyba si ho přibalit.
Vybavení pro případ krizové situace nebo dopomoci. Pokud zrovna nebudete v péči zkušených průvodců, hodí se dynamické lano, smyce a karabiny (a to všechno byste měli umět správně použít).
Dále se hodí vybavená lékárnička, čelovka, bivakovací vak a dostatek jídla a tekutin. Jako prevence vyčerpání se hodí rychlý zdroj energie, třeba hroznový cukr, karamelky nebo datle. 😊

Via ferraty jsou výjimečnou příležitostí, jak se dostat do míst, kam byste se jinak dostávali jen velice těžko. Díky nim je možné prozkoumat nová místa, zažít hory i skály z jiné perspektivy, často i překonat sama sebe. S vhodným vybavením a správným přístupem se stane každý výstup nezapomenutelným zážitkem.

Pokud Vás článek zaujal, podívejte se na naši nabídku zájezdů a vyzkoušejte si via ferraty pod vedením průvodce!

Napsala: Šárka Maťochová