info@cktrek.cz
734 568 038 (po-pá: 9-16h)
EUR
Ostrov věčného jara láká turistikou podél levád, vždyzelenými horami a rozkvetlými tropickými květinami. Ale pozor – kromě vizuálního opojení vás tu čeká i upgrade chuťových pohárků. Na diety rovnou zapomeňte, Madeira vás totiž okouzlí i tím, co se tu servíruje na talíř. A možná právě díky těmto gastro zážitkům se ostrov stane jednou z vašich srdcových destinací.
Espetada je madeirská odpověď na „mám hlad jako vlk“ – pořádné kusy hovězího masa, napíchnuté původně na větvičce vavřínu (dnes už většinou na kovové jehle), které se grilují nad žhavými uhlíky. Maso se podává zavěšené na háku nad stolem, aby vám masová šťáva kapala přímo do talíře. Tradiční způsob přípravy na vavřínové větvi dává masu jemnou, dřevitou vůni, která dokonale ladí s grilovanou chutí. K espetadě se často servíruje čerstvý chléb (bolo do caco – viz níže) nebo hranolky. Tento pokrm je tak populární, že ho na Madeiře najdete skoro v každé restauraci – a kdo jednou ochutná, ten ví, proč je espetada jednou z místních gastro legend.
Pozor – neplést s espetadou. 🙂 Espada neboli tkaničnice tmavá je hlubokomořská ryba (žije ve skutečné temnotě oceánu, údajně až v hloubkách kolem 1000 metrů) s trochu děsivým vzhledem, ale když ji číšník přinese na talíři, promění se v gastro zážitek hodný titulu „Největší specialita ostrova“. Nejčastěji se podává s banánem (espada com banana). Ryba a banán je kombo, které zní jako nehoda v jídelním lístku, ale chutná božsky – sladkost banánu krásně vyvažuje lehce slanou a jemnou chuť ryby.
Tuňákový steak „Bife de Atum“ je další ostrovní specialitou, obvykle z druhu atun rabilho (tuňák obecný), marinovaný a rychle opečený tak, aby si zachoval svou šťavnatost. Tradičně se připravuje s česnekem, olivovým olejem, vinným octem a oreganem, někdy s trochou piri-piri (chilli). Místní kuchaři umí s tuňákem kouzlit – steak bývá na povrchu lehce křupavý, uvnitř krásně růžový a jemný. Kromě tkaničnice a tuňáka se na Madeiře ještě často připravuje například mořský okouník, pražma, mořan, mořský kanic, velmi oblíbená je také chobotnice (polvo) a další mořské potvůrky.
Malí mořští měkkýši žijící na skalách madeirského pobřeží lapas někdy také „limpas“ (přílipky) a cracas (vilejši) se běžně podávají jako předkrm. Chuťově připomínají ústřice nebo slávky. I když se dnes s tradičním vařením lapas přímo v mořské vodě už moc často nesetkáte, jejich příprava na grilu nebo na pánvi s máslem a trochou bílého vína vás rozhodně nadchne. Před podáváním je stačí zakápnout čerstvou citronovou šťávou, která dokonale zvýrazní jejich chuť. Lapas se často nabízejí čerstvě připravené u moře, například v rybářské vesnici Câmara de Lobos nebo Porto Moniz.
Jen málo jídel vystihuje komunitního ducha Madeiry tak dobře jako picadinho (nebo také „picado“). Toto ikonické jídlo, známé svou jednoduchou přípravou a výraznou chutí, je stálicí na rodinných setkáních, oslavách i v místních tavernách. Tradičně se podává jako sdílený pokrm, připravený z malých, křehkých kostiček masa – název „picadinho“ pochází z portugalského slovesa „picar“, což znamená „krájet na malé kousky“. Nejčastěji se podává se hranolkami a dobře vychlazeným lokálním pivem. 😉
Na Madeiře platí jedno jednoduché pravidlo: dokud jste neochutnali Bolo do Caco, nezačala vám dovolená. Tahle placka z batátového těsta a pšeničné mouky klame názvem i vzhledem. Vypadá jako koláček (nebo minimálně jako hodně nakynutý lívanec :-)), jmenuje se jako koláček (bolo = dort), ale jedná se o čerstvý teplý chléb potřený máslem / olivovým olejem a česnekem. Na jídelních lístcích ho najdete i naplněný jako sendvič nebo ve formě hamburgeru.
Tradiční madeirský medový koláček, který s vůní koření chutná jako vánoční svátky uprostřed tropického ráje. Madeira byla ve středověku významným producentem cukrové třtiny, a právě z ní pochází i hlavní surovina tohoto moučníku – mel de cana, tedy sirup z cukrové třtiny. Přestože se kdysi pekl hlavně na Vánoce, dnes ho najdete po celý rok v pekařstvích i obchodech se suvenýry. Jeho tmavá barva, bohaté koření (skořice, hřebíček, anýz), voňavé ořechy a kandované ovoce v kombinaci s mel de cana vytvářejí hutný, aromatický koláč, který vydrží měsíce – pokud ho tedy nesníte dřív. Ideální ke kávě nebo skleničce madeirského vína.
Pokud toužíte po sladké tečce, dejte šanci dezertu s noblesním jménem, které v překladu znamená „sametový pudink“. A název nelže – tenhle dezert je hladký, jemný a doslova se rozplývá na jazyku. Připomíná klasický karamelový flan, ale v madeirském podání bývá ještě krémovější a bohatší. Vyrábí se z vajec, kondenzovaného mléka, cukru a karamelu – nic složitého, ale výsledek je čistá elegance. Někde ho dochucují rumem nebo pomerančovou kůrou. Jeho obdobu s marakujovým sirupem najdete pod názvem pudim de maracujá.
I když nejsou původem madeirské (pocházejí z kláštera v lisabonské čtvrti Belém), staly se běžnou součástí i madeirské gastronomie a tak si nemůžu dovolit je v tomto článku vynechat. Křehké listové těsto, uvnitř žloutkový krém, nahoře zlátnoucí karamelová krustička… můžou být silně návykové. Na Madeiře se podávají ke kávě, k snídani, jako dezert po obědě. A pokud vám jeden nestačí, klid – místní to mají úplně stejně. 🙂
Abychom tu gastronomii neměli jen na talíři, je čas na něco do skleničky. O slavném a opěvovaném madeirském víně by se dal napsat samostatný článek, my to ale vezmeme stručně a jasně. Proces jeho výroby zahrnuje fortifikaci (přidá se vinný destilát) a pomalé zrání v dubových sudech a přitom neztrácí nic ze své chuti. To není náhodou. Pěstování a výroba vína zde sahá až do 15. století, zásadní zlom však nastal v 17.století, kdy si námořníci všimli, víno uložené v sudech na lodích a vystavené tropickému horku během plaveb získává úplně nový, bohatší charakter. Tento objev vedl k zavedení speciálního procesu zvaného “estufagem” = umělému zahřívání vína, které dnes tvoří základní prvek jeho výroby. Právě díky tomuto procesu je madeirské víno extrémně trvanlivé a může zrát desítky i stovky let, aniž by ztratilo kvalitu. Naopak – čím starší, tím lepší. Pije se jako aperitiv, digestiv, k dezertu, k sýrům nebo jen tak. 🙂
Zajímavost? V Americe bylo víno natolik oblíbené, že se prý podávalo i při slavnostním podpisu americké Deklarace nezávislosti v roce 1776. Později velmi zachutnalo i Winstonu Churchillovi, který ho poprvé ochutnal při své návštěvě Madeiry v roce 1950.
Madeira má vlastní verzi elixíru života. Říká se mu poncha a je to mix rumu z cukrové třtiny, citronové šťávy a medu či cukrové melasy. Místní ji používají na všechno – chřipku, špatnou náladu, nové známosti i jako palivo na večerní tanec. Variací existuje nespočet: pomerančová, maracujová, mandarinková, zázvorová, ale klasická citronová poncha regional zůstává královnou. A když už jsme u drinků, za zmínku stojí ještě Niquita / Nikita, která obsahuje pivo (někdy ještě s kapkou bílého rumu), džus, vanilkovou zmrzlinu a kousky ananasu. Podává se v půllitru s brčkem a pokud vás napadne, že název odkazuje na film Brutální Nikita, nejste daleko od pravdy – i tenhle drink v sobě ukrývá určitou dávku nebezpečí. 😅
Díky subtropickému klimatu tu příroda funguje jako permanentní samoobsluha s ovocem, které dozrává hned třikrát do roka. Můžete se tu setkat se sladkými banánky, mučenkami všech tvarů a barev, guavami, citrusy, papájou, granátovými jablky, podivuhodnou anonou a malou rudou pitangou. Místní s těmito ovocnými variacemi čarují ve sladkých dezertech, ale nebojí se ho přidat ani do omáček – třeba k rybě nebo masu. V horském údolí Curral das Freiras se zas pěstují údajně jedny z největších jedlých kaštanů v Evropě – a Madeiřané z nich umí vykouzlit likéry, polévky, koláče i chléb. A nesmíme zapomenout na cukrovou třtinu, která kdysi udělala z Madeiry bohatý ostrov. Z třtiny se vyrábí rumy, sušenky, ale taky melasa – základní složka pro ponchu, bez které by madeirské večery prostě nebyly ono.
Madeira není jen o nádherných horách, květinových zahradách a dramatickém pobřeží – je to i ostrov, který potěší každého gurmána. Ať už ochutnáte tradiční espada s banánem, osvěžující ponchu nebo si vychutnáte teplý bolo de caco s česnekovým máslem, z každého sousta dýchá jedinečný charakter ostrova. Na našem zájezdu Vám ukážeme nejen nejkrásnější místa Madeiry, ale dopřejeme vám i autentické gastronomické zážitky v místech, kam běžní turisté často nezavítají.
Chcete konkrétní tipy na restaurace, kavárny a bary, kde všechny tyto dobroty můžete ochutnat během vašeho individuálního cestování? Naskenujte QR kód a otevře se vám složka s doporučenými a osobně vyzkoušenými místy nebo klikněte rovnou sem. 🙂
Autorem textu je: Šárka Maťochová
